Pracovní úraz (ve zkratce PÚ) je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, k nimž došlo nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi. Pro úraz se používají také termíny: zranění, poranění nebo újma na zdraví.
Pracovní úrazovost při zpracování dřeva
Zpracování dřeva je náročná průmyslová činnost, která s sebou nese řadu rizik ohrožení zdraví a života. Ačkoli úrazovost v tomto odvětví není tak vysoká jako v lesnictví, stále dochází k mnoha nehodám, z nichž některé mají vážné následky.
Pracovní úrazy při zpracování dřeva často vznikají v důsledku práce se stacionárními i ručními stroji, jako jsou kotoučové pily, frézy, hoblovky, pásové pily nebo různé lisy. Nejčastější příčinou bývá nedostatečné zajištění strojního zařízení, manipulace s materiálem bez osobních ochranných pracovních prostředků nebo nepozornost při práci.
Mezi typické úrazy patří:
- řezné a tržné rány, často na rukou,
- zlomeniny způsobené zaklíněním materiálu nebo nečekaným pohybem stroje,
- úrazy očí od odletujících třísek nebo pilin,
- zranění břicha nebo hrudníku způsobené zpětným vrhem,
- úrazy páteře a končetin při manipulaci s těžkými kusy dřeva.
K vážným nebo dokonce smrtelným úrazům může dojít zejména v případech, kdy je obsluha zařízení nedostatečně proškolena, pracoviště není dostatečně zabezpečeno nebo dochází k porušování bezpečnostních postupů.
Zpracování dřeva navíc často probíhá v provozech s vyšší prašností, hlukem a s rizikem vibrací, což z dlouhodobého hlediska představuje nebezpečí pro zdraví pracovníků. Opomíjet nelze ani riziko vzniku požáru či výbuchu při hromadění dřevního prachu nebo v přítomnosti hořlavých plynů.
Nejčastější příčiny úrazů při zpracování dřeva
- Nezabezpečené nebo špatně udržované stroje
- Absence nebo selhání ochranných krytů a bezpečnostních prvků (např. bez rozvíracího klínu u kotoučových pil, bez řádně upnutého pravítka, bez zařízení proti nebezpečnému vymrštění obráběného materiálu – tzv. zpětný vrh)
- Poruchy strojního zařízení, které nebyly včas odstraněny
- Práce se staršími stroji bez moderních bezpečnostních systémů
- Nedostatečné proškolení pracovníků
- Chyby při obsluze strojů kvůli neznalosti správných postupů
- Nezvládnutí krizových situací (např. zablokování pilového kotouče)
- Práce bez osobních ochranných prostředků (OOPP)
- Chybějící ochranné brýle, chrániče sluchu, rukavice nebo pracovní oděv
- Nevhodná obuv vedoucí k uklouznutí nebo poranění nohou
- Nevhodná manipulace s materiálem
- Úrazy při zvedání, přenášení nebo ukládání těžkých kusů dřeva
- Zranění při práci s nepravidelnými, kluzkými nebo neohraničenými dřevními polotovary
- Nedodržení bezpečnostních postupů
- Obejití pracovních postupů kvůli časovému tlaku nebo zvyku (např. brždění doběhu otáčejících se prvků rukou či tlakem dřeva, tlačení řezaného materiálu tělem)
- Vypínání bezpečnostních prvků strojů (např. kvůli "zrychlení práce")
- Únava a nepozornost
- Dlouhá pracovní doba, opakující se pohyby a stereotyp
- Snížená pozornost, která vede k nesprávným pohybům nebo přehlédnutí rizik
- Nevhodné pracovní prostředí
- Hlučné, prašné nebo špatně osvětlené provozy
- Kluzké nebo přeplněné podlahy, překážky na pracovišti
- Prašnost a výbušné prostředí
- Riziko požárů nebo výbuchu dřevního prachu při nedostatečném odsávání
- Vdechování prachu – zdravotní rizika a snížená viditelnost
Několik skutečných příběhů, k nimž došlo při zpracování dřeva
Úrazy při práci na strojích a linkách
- Na poloautomatickém stroji s přísunovým dopravníkem se přeřezávaly hranoly na špalíky. Pracovní prostor byl chráněn krytem s koncovým vypínačem. V kritické chvíli došlo ke vzpříčení odřezku v zakrytém prostoru stroje. Zraněný zaměstnanec zvedl kryt, nepoužil Stop tlačítko ani uzamykatelný hlavní vypínač a snažil se odřezek uvolnit. Přitom náhodně stiskl ovládací páčku výkyvu kotoučové pily. Utrpěl těžký úraz – amputaci ruky. Šetřením bylo zjištěno, že koncový vypínač zastavoval v rozporu s dokumentací výrobce pouze přísunový dopravník, nikoliv výkyv a otáčení pilového kotouče. Zraněný zaměstnanec čistil stroj a odstraňoval odřezek za chodu stroje. Zároveň pochybil tím, že použil pracovní rukavice a pro vkládání krátkého kusu nepoužil vhodnou pracovní pomůcku.
- Nebezpečný pracovní postup měl za následek úraz při krácení dřevního materiálu na pásové pile. Pracovník si po určité době všiml zapadlého kousku materiálu. Při snaze jej za chodu stroje vytáhnout došlo k zachycení ruky pilovým pásem a k pořezání.
- V truhlárně došlo k výpadku elektrické energie. Zaměstnanec u stolní kotoučové pily chtěl využít toto přerušení výroby a ihned se vzdálil od stroje. Mistr na pracovišti si chtěl ověřit, zda došlo i k zastavení funkce odsávání, a vložil ruku pod ochranný kryt. V tu chvíli byl zachycen dobíhajícím kotoučem a došlo k amputaci prstů na ruce.
- Na vícekotoučové jednohřídelové rozmítací pile vybavené zachycovačem zpětného vrhu a článkovým posunovým pásem se rozřezávaly fošny. Obsluha se po vložení fošny na dopravník sehnula tak, že měla hlavu a trup přímo proti vstupu do stroje. V tem okamžik došlo ke zpětnému vrhu a k vymrštění odřezku. Pracovník byl odřezkem zasažen a došlo k těžkému úrazu. Při šetření bylo zjištěno porušení předpisů ze strany zraněného tím, že se zdržoval v linii možného zpětného vrhu.
- Podnikající fyzická osoba rozřezávala na kotoučové pile dřevěné palety. Při nárazu pily na hřebík došlo k odlomení dřevěné třísky, která se mu zabodla do oka. Příčinou tohoto pracovního úrazu bylo použití nebezpečného postupu a chybějící ochrana očí zraněného.
- Práce na kotoučové pile s ručním posuvem materiálu spočívala v prořezávání polodrážky na podhledových lištách z dřevotřískového lamina. Prořezávání do hloubky 10 cm bylo prováděno na delší straně lišty. Při této operaci bylo nutné během posuvu materiálu do řezu přehmatávat rukama po opracované liště, aby ruka nebyla nad pilovým kotoučem. Pracovník, který prováděl zácvik postiženého, mu ale doporučil, aby práci prováděl bez přehmatávání rukou. U poslední lišty došlo k tomu, že ruka, kterou postižený držel obráběný materiál, mu sjela na točící se pilový kotouč a došlo k uříznutí několika prstů jeho pravé ruky. Příčinou tohoto pracovního úrazu bylo použití nebezpečného postupu a způsobu práce v rozporu se zásadami bezpečné práce.
- Mladistvý pomocný dělník v nábytkářské firmě byl pověřen prací na formátovací a omítací pile. Po několika hodinách práce došlo ke kontaktu jeho ruky s pohybujícím se kotoučem a k uříznutí několika článků tří prstů levé ruky. Postižený nesplňoval věkové ani kvalifikační požadavky pro obsluhu strojního zařízení, pro něž navíc nebyl proškolen. Formátovací pila kromě toho nebyla vybavena vhodným ochranným zařízením chránícím pracovníka před zachycením pohybující se částí.
- Obsluha horní vahadlové přeřezávací pily měla za úkol příčně přeřezávat hranoly smrkového dřeva na špalíky k výrobě palet. Hranoly do pracovního prostoru byly posouvány ručně. Pila byla opatřena jednodílným horním krytem, obsluha používala pracovní rukavice. Při vkládání asi 40 cm dlouhého zbytku hranolu zachytila nekrytá spodní část rotujícího pilového kotouče rukavici obsluhy, její pravá ruka byla stržena pod pilu a došlo k těžkému úrazu – amputaci ruky v předloktí. Zaměstnavatel nevybavil pilu dvojdílným ochranným krytem, Zraněný pracovník použil u stroje s pohyblivými/rotujícími částmi (řezným kotoučem) pracovní rukavice.
- Majitel dřevozpracující provozovny (OSVČ) zkracoval na kotoučové pile příčným řezem na stanovený rozměr dřevěné hranoly. Asi po hodině práce došlo při zkracování hranolu k jeho odražení pilovým kotoučem směrem k obsluze (zřejmě při nárazu pilových zubů na suk). Pracovníkovi, který tlačil hranol do řezu, sjela ruka směrem k pilovému kotouči, kde byla zachycena a došlo k uříznutí několika článků prstů jho levé ruky. Příčinou vzniku úrazu byl nevyhovující technický stav zařízení (pilový kotouč nebyl opatřen krytem) a obsluha pily neznala rizika práce na tomto dřevoobráběcím stroji.
- Podnikající fyzická osoba rozřezávala na kotoučové pile dřevěné palety. Při nárazu pily na hřebík došlo k odlomení a odletu dřevěné třísky, která se mu zabodla do oka. Příčinou tohoto pracovního úrazu bylo použití nebezpečného postupu. Na zranění měla podíl i chybějící ochrana očí zraněného.
Úrazy při manipulaci se dřevem
- Zaměstnanec po navalení výřezu na upínací vozíky byl zraněn dalším výřezem, který se samovolně skulil z přísunového dopravníku. Podle pracovních a technologických postupů, s nimiž byl prokazatelně seznámen, měl další výřez zajistit klínem, což neučinil. Při vyšetřování těžkého úrazu se ukázalo, že zaměstnavatel o nedodržování stanovených pracovních postupů dlouhodobě věděl a trpěl je a neučinil žádná opatření k nápravě.
- Při manipulaci s těžkými kusy dřeva došlo k úrazu, když pracovník při zvedání těžkého polena utrpěl zranění páteře. Tento incident poukazuje rizika spojená s fyzicky náročnou ruční manipulací a potřebu školení v oblasti ergonomie a správných technik zvedání břemen.
Tyto příběhy ukazují, že i malé chyby nebo opomenutí mohou vést k vážným úrazům. Je nezbytné, aby pracovníci v oblasti zpracování dřeva byli řádně vyškoleni, dodržovali bezpečnostní předpisy a správné postupy a používali vhodné ochranné prostředky. Významnými jsou rovněž odpovídající technický stav strojů a zařízení a znalost rizik práce. Klíčem k předcházení úrazů a ochraně zdraví pracovníků je omezení nebo minimalizace rizik a prevence.
Zdroje:
https://www.silvarium.cz/lesnictvi/pracovni-urazovost-pri-manualni-tezbe-dreva
https://www.tomiscz.cz/cs/novinky/pracovni-odevy-a-pomucky-urcene-pro-praci-se-drevem
ŠALAMON, P.: Pracovní úrazy v lese a při obsluze dřevoobráběcích strojů. Bezpečnost a hygiena práce, 2008, č. 7-8, s. 21-29.
Prevence a bezpečnostní opatření
Ke snížení pracovní úrazovosti je klíčové:
- pravidelné revize a údržba strojního zařízení,
- důsledné používání pracovních pomůcek a přípravků,
- netlačení materiálu tělem,
- důsledné používání osobních ochranných pracovních prostředků (OOPP),
- proškolení zaměstnanců v oblasti BOZP,
- zavedení a dodržování standardizovaných pracovních postupů,
- udržování čistoty a pořádku na pracovišti.
Zavedením komplexního systému bezpečnosti práce lze výrazně snížit počet pracovních úrazů i závažnost jejich následků.
Pokud se úraz při plnění pracovních úkolů už stal, jak postupuje při úrazu zaměstnavatel, zaměstnanec nebo OSVČ?
ZAMĚSTNAVATEL
(rozumí se zaměstnavatel s jakýmkoliv počtem zaměstnanců, tj. právnická osoba nebo fyzická podnikající osoba se zaměstnanci, tedy i osoba soukromě podnikající, která zaměstnává další osoby a je s těmito osobami v pracovněprávním vztahu)
Zaměstnavatelé jsou podle § 365 zákoníku práce povinni být pojištěni pro případ odpovědnosti za škodu vzniklou zaměstnanci v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání.
- Pojištění:
- Pokud měl zaměstnavatel k 31. 12. 1992 sjednáno zákonné pojištění u České pojišťovny, a.s., zůstává pojištěn u této společnosti.
- Ostatní zaměstnavatelé jsou pojištěni u Kooperativy, a.s., případně jejího právního nástupce.
- Výjimku tvoří pouze organizační složky státu, které pojištěny být nemusí.
- Podle vyhlášky č. 125/1993 Sb. vzniká zákonné pojištění dnem vzniku prvního pracovněprávního vztahu a trvá po celou dobu existence zaměstnavatele.
Z pojištění je hrazena náhrada škody, kterou je zaměstnavatel podle zákoníku práce povinen zaměstnanci uhradit.
Povinnosti zaměstnavatele při pracovním úrazu
Podle § 105 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen:
- Vést knihu úrazů – zaznamenat do ní každý úraz, i když nezpůsobí pracovní neschopnost nebo tato nepřesáhne 3 kalendářní dny.
- Objasnit příčiny a okolnosti úrazu – za účasti:
- zaměstnance (pokud to jeho zdravotní stav dovoluje),
- odborové organizace (je-li u zaměstnavatele zřízena),
- zástupce pro oblast BOZP,
- případně svědků.
- Do úplného objasnění příčin nesmí zaměstnavatel bez vážných důvodů měnit stav pracoviště, kde se úraz stal.
- Vyhotovit záznam o úrazu – pokud:
- pracovní neschopnost zaměstnance přesáhne 3 dny,
- nebo jde o smrtelný pracovní úraz (záznam se v tomto případě vyhotovuje ihned a předává se pozůstalým).
- Ohlásit úraz – podle závažnosti události:
- příslušným orgánům a institucím (např. inspekce práce, zdravotní pojišťovna, ČSSZ),
- v případě podezření na trestný čin i Policii ČR.
- Řešit nároky na odškodnění – tj. náhradu mzdy, nákladů na léčení, bolestné, ztížení společenského uplatnění atd.
- Pokud byl zaměstnanec dočasně přidělen nebo vyslán k jinému zaměstnavateli:
- úraz zaznamenává i tento "hostitelský" zaměstnavatel,
- ale odškodnění zajišťuje kmenový zaměstnavatel.
ZAMĚSTNANEC
(osoba, která je se zaměstnavatelem v pracovněprávním vztahu sjednaném podle zákoníku práce)
Pokud se vám jako zaměstnanci stane pracovní úraz a jste schopni reagovat, postupujte následovně:
Co dělat bezprostředně po úrazu:
- Ihned nahlaste úraz svému nadřízenému
– oznamte pracovní úraz co nejdříve vedoucímu zaměstnanci, a to i v případě, že se jedná o zdánlivě drobné poranění. - Zajistěte si důkazy a svědky
– pokud je to možné, zdokumentujte místo a okolnosti úrazu (např. fotografiemi), nebo požádejte kolegy.
– důležití jsou také očití svědci, kteří mohou potvrdit, že úraz vznikl při výkonu práce. Svědky mohou být i pracovníci záchranné služby, pokud zasahovali. - Trvejte na zápisu úrazu do knihy úrazů
– zaměstnavatel je povinen každý pracovní úraz zaznamenat. - Vyžadujte záznam o úrazu, pokud:
– pracovní neschopnost trvá déle než 3 kalendářní dny,
– nebo se jedná o smrtelný úraz (záznam pak vyhotovuje zaměstnavatel pro rodinu).
Další kroky po ošetření:
- Získejte lékařský posudek s bodovým ohodnocením úrazu
– po ukončení léčby požádejte svého ošetřujícího lékaře o vystavení lékařského posudku. - Shromážděte veškeré podklady pro odškodnění
– lékařské zprávy, účtenky za léčbu, doklady o cestovních a jiných výdajích. - Požádejte zaměstnavatele o vyplacení odškodnění
– předložte všechny dokumenty, které prokazují vaše nároky. - Spolupracujte při vyšetřování
– pokud jste požádáni o doplnění údajů nebo dokumentace (např. potvrzení o škodě, léčebné náklady apod.), poskytněte je bez zbytečného odkladu.
Když vznikne spor:
- Zaměstnavatel odmítá váš nárok?
– pokud zaměstnavatel neuznává pracovní úraz nebo odmítá vyplatit odškodnění, obraťte se na:- právníka,
- odborovou organizaci (pokud působí na pracovišti),
- případně se domáhejte svých práv soudní cestou.
To platí i v případě, kdy je sporné, zda se jedná o pracovní úraz a zaměstnavatel se snaží zprostit odpovědnosti.
Jste svědkem úrazu?
- Nahlaste úraz, pokud jste svědky zranění jiného zaměstnance
– nebo jiné fyzické osoby na pracovišti. Oznamte situaci neprodleně svému nadřízenému.
OSVČ
(fyzická podnikající osoba bez zaměstnanců, která provozuje samostatně výdělečnou činnost, tj. soukromě podnikající bez zaměstnanců)
Právní postavení při úrazu
OSVČ nemá zákonnou povinnost sjednávat si úrazové pojištění. Pokud se OSVČ stane úraz při výkonu její podnikatelské činnosti, nejde o pracovní úraz v právním smyslu slova, neboť OSVČ není v pracovněprávním vztahu (není zaměstnancem).
Pokud však má OSVČ sjednáno komerční úrazové pojištění (např. u soukromé pojišťovny), řídí se při uplatňování nároku na odškodnění podmínkami pojistné smlouvy.
Povinnosti a doporučený postup OSVČ při úrazu:
1. Zaevidování úrazu
- Úraz je třeba zaznamenat do knihy úrazů.
2. Záznam o úrazu
- Pokud pracovní neschopnost přesáhne 3 kalendářní dny, je OSVČ povinna vyhotovit záznam o úrazu.
- V případě smrtelného úrazu vyhotovuje záznam příslušný vyšetřující orgán a předává ho rodině postiženého.
3. Ohlášení úrazu
- Událost je třeba ohlásit příslušným orgánům a institucím (např. Policii ČR, pokud existuje podezření na trestný čin, nebo ČSSZ, pokud se jedná o úraz s důsledky pro dávky nemocenského pojištění).
Důkazní zabezpečení
OSVČ by měla:
- zdokumentovat místo a okolnosti vzniku úrazu (fotografie, video),
- zajistit svědky (kolegové, pracovníci záchranné služby apod.),
- uchovat doklady a potvrzení související s úrazem.
Spolupráce s pojišťovnou
Pokud je OSVČ úrazově pojištěna, je nutné:
- kontaktovat pojišťovnu a nahlásit pojistnou událost,
- doložit:
- záznam o úrazu,
- posudek ošetřujícího lékaře s bodovým ohodnocením,
- svědecké výpovědi (pokud jsou k dispozici),
- případné účtenky a faktury (léčebné výlohy, škody na majetku apod.),
- další doplňující dokumentaci, pokud je požadována.
Neschopnost OSVČ úkony provést
Pokud OSVČ kvůli svému zdravotnímu stavu nemůže výše uvedené kroky provést, může je za ni učinit rodinný příslušník nebo jiná blízká osoba.
Nejlepší je, když se pracovní úraz nestane. Co pro prevenci úrazů a jiné újmy na zdraví dělat a jak se na pracovišti chovat? Více napoví oddíl Ochrana před riziky.
Zpracování dřeva