Zpracování dřeva

Kdo je zaměstnanec?

Zaměstnanec je fyzická osoba, která se zavázala k výkonu závislé práce v základním pracovněprávním vztahu. Podle zákoníku práce jsou základním pracovněprávním vztahem pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr. Pracovněprávní vztah uzavírají zaměstnanec a zaměstnavatel – viz Mladý podnikatel (zaměstnavatel).
Více k trhu práce, hledání zaměstnání a vytvoření pracovněprávního vztahu a k povinnostem plynoucím z uzavření pracovní smlouvy.

Co se od zaměstnance očekává z pohledu BOZP?

• Zaměstnanec má právo na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, na informace o rizicích jeho práce a na informace o opatřeních na ochranu před působením těchto rizik; informace musí být pro zaměstnance srozumitelné. Tyto informace mu poskytuje zaměstnavatel. Příklady rizik při zpracování dřeva viz oddíl Pracovní rizika.
• Zaměstnanec je oprávněný odmítnout výkon práce, o níž má důvodně za to, že bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje jeho život nebo zdraví, popřípadě život nebo zdraví jiných fyzických osob; takové odmítnutí není možné posuzovat jako nesplnění povinnosti zaměstnance.
• Zaměstnanec má právo a povinnost podílet se na vytváření bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí, a to zejména uplatňováním stanovených a zaměstnavatelem přijatých opatření a svou účastí na řešení otázek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
• Každý zaměstnanec je povinný dbát podle svých možností o svou vlastní bezpečnost, o své zdraví i o bezpečnost a zdraví fyzických osob, kterých se bezprostředně dotýká jeho jednání, případně opomenutí při práci. Znalost základních povinností vyplývajících z právních a ostatních předpisů a požadavků zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je nedílnou a trvalou součástí kvalifikačních předpokladů zaměstnance. V pracovním prostředí to znamená, že zaměstnanec je povinný:
  • účastnit se školení zajišťovaných zaměstnavatelem zaměřených na bezpečnost a ochranu zdraví při práci včetně ověření svých znalostí,
  • podrobit se pracovnělékařským prohlídkám, vyšetřením nebo očkováním stanoveným zvláštními právními předpisy,
  • dodržovat právní a ostatní předpisy a pokyny zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, s nimiž byl řádně seznámený, a řídit se zásadami bezpečného chování na pracovišti a informacemi zaměstnavatele; co je úkolem zaměstnavatele s cílem zajištění BOZP zaměstnanců viz záložku Zaměstnavatel v této části webu níže,
  • dodržovat při práci stanovené pracovní postupy, používat stanovené pracovní prostředky, dopravní prostředky, osobní ochranné pracovní prostředky a ochranná zařízení a svévolně je neměnit a nevyřazovat z provozu,
  • nepožívat alkoholické nápoje a nezneužívat jiné návykové látky na pracovištích zaměstnavatele a v pracovní době i mimo tato pracoviště, nevstupovat pod jejich vlivem na pracoviště zaměstnavatele a nekouřit na pracovištích a v jiných prostorách, kde jsou účinkům kouření vystaveni také nekuřáci. Zákaz požívání alkoholických nápojů se nevztahuje na zaměstnance, kteří pracují v nepříznivých mikroklimatických podmínkách, pokud požívají pivo se sníženým obsahem alkoholu, a na zaměstnance, u nichž požívání těchto nápojů je součástí plnění pracovních úkolů nebo je s plněním těchto úkolů obvykle spojeno,
  • oznamovat svému nadřízenému zaměstnanci nedostatky a závady na pracovišti, které ohrožují nebo by bezprostředně a závažným způsobem mohly ohrozit bezpečnost nebo zdraví zaměstnanců při práci, zejména hrozící vznik mimořádné události nebo nedostatky organizačních opatření, závady nebo poruchy technických zařízení a ochranných systémů určených k jejich zamezení,
  • s ohledem na druh jím vykonávané práce se podle svých možností podílet na odstraňování nedostatků zjištěných při kontrolách orgánů, kterým přísluší výkon kontroly podle zvláštních právních předpisů,
  • bezodkladně oznamovat svému nadřízenému zaměstnanci svůj pracovní úraz, pokud mu to jeho zdravotní stav dovolí, a pracovní úraz jiného zaměstnance, popřípadě úraz jiné fyzické osoby, jehož byl svědkem, a spolupracovat při objasňování jeho příčin,
  • podrobit se na pokyn oprávněného vedoucího zaměstnance písemně určeného zaměstnavatelem zjištění, zda není pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek.

Detailněji hovoří o právech a povinnostech zaměstnance z hlediska BOZP zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Text zákoníku práce v platném znění je dostupný na webu Zákony pro lidi

Základní povinnosti zaměstnanců pracujících se dřevem; Zásady bezpečné práce při zpracování dřeva (zejm. při řezání, frézování, hoblování, moření, manipulaci, skladování)

Práce se dřevem vyžaduje nejen zručnost a odborné znalosti, ale i důsledné dodržování bezpečnostních pravidel. Cílem těchto zásad je chránit zdraví zaměstnanců, zabránit úrazům a zajistit bezpečný a plynulý chod výroby.

Zaměstnanec musí:

• Vykonávat pouze ty činnosti, pro které je odborně a zdravotně způsobilý. Zaměstnanec smí obsluhovat jen ty stroje a zařízení, na které byl řádně proškolen (např. kotoučové pily, frézky, hoblovky, lakovací zařízení).
• Dodržovat pracovní režim a technologické postupy stanovené zaměstnavatelem, včetně přestávek a pravidel údržby strojů.
• Používat přidělené osobní ochranné pracovní prostředky (OOPP), jako jsou ochranné brýle nebo štít, osobní prostředky na ochranu sluchu, respirátor, ochrannou přilbu, ochranný a pracovní oděv a ochrannou a pracovní obuv, a to vždy v odpovídajícím technickém stavu a správně nasazené.
• Udržovat pracoviště čisté a bezpečné. Odstraňovat zbytky materiálu, prach a piliny, neponechávat nářadí a materiál v manipulačních zónách.
• Nahlásit závady na strojním zařízení nebo ochranných prostředcích neprodleně nadřízenému.

Zásady bezpečné práce při jednotlivých činnostech:

Při řezání, hoblování a frézování:

• Pracovat pouze se seřízenými a funkčními stroji s kompletními ochrannými kryty.
• Nikdy nesahat do pohyblivých částí stroje.
• Materiál přidržovat pouze v bezpečné vzdálenosti od řezného nástroje – nepoužívat v blízkosti kotouče ruce, ale pomůcky (např. zatlačovače).
• Nestát v přímém směru od výhozového otvoru pilin nebo třísek.

Při moření a lakování:

• Používat chemikálie jen v dobře větraných prostorách nebo pod odsáváním.
• Vždy nosit ochranu očí, rukou a dýchacích cest.
• Nemanipulovat s otevřeným ohněm či jiskřícími zařízeními v blízkosti hořlavin.
• Skladovat chemické látky podle pokynů výrobce a mimo dosah tepelných zdrojů.

Při manipulaci a skladování dřeva:

• Při ruční manipulaci s těžkými kusy používat správnou techniku zvedání nebo vhodné pomůcky (vozíky, jeřáby).
• Nestohovat materiál do nestabilních výšek, zajistit kulatinu proti pohybu, dbát na rovnoměrné rozložení hmotnosti.
• Při skládání materiálu dbát na to, aby nevznikla rizika jeho pádu nebo posunu.
• Nestoupat na uložené dřevo – hrozí uklouznutí nebo sesutí.

Dodržování těchto zásad není jen právní povinností, ale i klíčovým prvkem profesionální a bezpečné práce se dřevem. Každý zaměstnanec je odpovědný nejen za svou bezpečnost, ale i za bezpečné prostředí pro své kolegy.

Kdo je OSVČ?

OSVČ = osoba samostatně výdělečně činná. Jde o fyzickou podnikající osobu, která ukončila povinnou školní docházku a dosáhla minimálně věku 15 let.

Podle českých zákonů je za OSVČ považován ten:

• kdo vykonává samostatnou výdělečnou činnost na základě oprávnění k výkonu takové činnosti (živnostenský list, licence, apod.) nebo
• spolupracuje při výkonu takové samostatné činnosti (členové rodiny podílející se na chodu rodinného podniku). 

Často osobě samostatně výdělečně činné, která podniká samostatně, vlastním jménem a na vlastní zodpovědnost (ručí celým svým majetkem), říkáme živnostník.

OSVČ/živnostníci bez zaměstnanců mají situaci z hlediska BOZP jednodušší. Za dodržování BOZP odpovídají pouze sami sobě, ale přesto nejsou zbaveny povinnosti dodržovat požadavky na BOZP podle příslušných právních předpisů, především zákoníku práce a zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů. Níže uvedené informace jsou určené výhradně OSVČ/živnostníkovi bez zaměstnanců.

Pokud OSVČ/živnostník bude zaměstnávat formou pracovněprávního vztahu další osoby, stává se zaměstnavatelem. Pro OSVČ se zaměstnanci tudíž platí v oblasti BOZP stejné povinnosti jako pro zaměstnavatele. OSVČ zaměstnávající zaměstnance je povinná plnit stejné požadavky vyplývající z platných právních předpisů, jako kterýkoliv jiný zaměstnavatel. Podmínky zajišťování BOZP pro ně vyplývají především ze zákoníku práce, ze zákona č. 309/2006 Sb. a z nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, ve znění pozdějších předpisů.
Pokud budete jako OSVČ někoho zaměstnávat v pracovněprávním vztahu, seznamte se s tím, co se od vás jako od zaměstnavatele očekává z pohledu BOZP v kategorii Zaměstnavatel (podnikatel se zaměstnanci).
Více k zahájení podnikání a vykonávání živnostenské/podnikatelské činnosti.

Co je typické pro práci OSVČ?

OSVČ vykonává práci na vlastní riziko a odpovědnost. Práci vykonává vlastními pracovními nástroji a za použití vlastních ochranných pracovních prostředků (OOPP). Sám si platí zdravotní a sociální pojištění. Nemá zákonnou povinnost sjednávat si úrazové pojištění, jeho sjednání je čistě na dobrovolné bázi (úrazové pojištění občana u jím zvoleného pojišťovacího subjektu). Postup v případě úrazu, který se stal OSVČ v souvislosti s prací, se pak řídí příslušnými smluvními podmínkami (pojistná smlouva).

Co se od OSVČ očekává z pohledu BOZP?

OSVČ jsou při výkonu práce na živnostenský list povinné dodržovat předpisy BOZP. Na OSVČ se z oblasti BOZP vztahuje § 12 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů. To znamená zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů - § 101 odst. 1, 2 a 5 (zajišťování BOZP), § 102 (povinnost vyhledávat a hodnotit rizika a vést o tom dokumentaci, první pomoc, přivolání zejména poskytovatele zdravotnické záchranné služby, Hasičského záchranného sboru a Policie ČR), § 104 (osobní ochranné pracovní prostředky) a § 105 (povinnosti při pracovních úrazech a nemocech z povolání) a zákon č. 309/2006 Sb. - § 2 až 11 (požadavky na výrobní a pracovní prostředky, na organizaci práce, pracoviště, značení atd.) s přihlédnutím k podmínkám vykonávané činnosti nebo poskytování služeb a jejich rozsahu. Informace o BOZP osob samostatně výdělečně činných uvádí tento článek.

Rizikové faktory při zpracování dřeva

Při zpracování dřeva existuje celá řada rizikových faktorů, které mohou ohrozit zdraví a bezpečnost pracovníků. Hlavní rizikové faktory jsou rozdělené do několika kategorií:

Fyzikální rizika

• Hluk: Dřevoobráběcí stroje (pily, frézky, hoblovky) produkují vysokou hladinu hluku, což může vést k poškození sluchu.
• Vibrace: Práce s ručním nářadím může způsobit syndrom karpálního tunelu nebo jiné potíže s pohybovým aparátem.
• Prach: Dřevní prach je velmi jemný a může být nebezpečný při vdechování – způsobuje alergie, podráždění dýchacích cest a může mít karcinogenní účinky (zejména prach z tvrdého dřeva). Další nebezpečnou vlastností prachu je jeho výbušnost a hořlavost.
• Elektřina: Riziko představují poškozené šňůry el. kabelů, porucha stroje (el. zkrat) a statická elektřina.

Mechanická rizika

• Poranění ostrými nástroji: Riziko řezných a tržných poranění (kotoučové pily, pásové pily, dláta, nože apod.).
• Zachycení pohyblivými částmi strojů: Práce s nedostatečně zajištěnými stroji může vést k úrazům (např. zachycení oděvu nebo vlasů).
• Pád materiálu: Manipulace s těžkým nebo špatně uloženým materiálem může vést k úrazům.

Chemická a požární rizika

• Chemické látky: Při moření, lakování a lepení se používají chemikálie (formaldehyd, rozpouštědla), které mohou být toxické a karcinogenní.
• Výbušnost: Dřevní prach může způsobit výbuch při dostatečné koncentraci a přítomnosti jiskry. Následkem výbuchu dřevního prachu může dojít k požáru.
• Požáry: Dřevo a dřevní prach jsou hořlavé materiály a představují trvalé riziko požáru, dřevní prach může dokonce samovolně vzplanout, je-li jeho vrstva vyšší než 1 mm. Zdrojem požáru mohou být dále elektřina a statická elektřina.

Psychosociální a ergonomická rizika

• Jednotvárná nebo monotónní práce: Dlouhodobá práce u stroje může vést k únavě a snížení pozornosti, což zvyšuje riziko úrazu.
• Nadměrná fyzická zátěž: Zvedání těžkých kusů dřeva nebo dlouhodobé stání může vést k muskuloskeletálním poruchám (bolesti zad, kloubů).

Příklady rizik při zpracování dřeva viz též část Pracovní rizika

BOZP OSVČ pracujících při zpracování dřeva – zásady bezpečné práce

Desatero bezpečné práce při obrábění dřeva

Bezpečnostní zásady při manipulaci, skladování a odvozu dříví

Bezpečnostní zásady při soustřeďování dříví

Nebezpečí výbuchu hořlavého prachu při zpracování dřeva

Příklady ochrany pracovníků při zpracování dřeva viz též část Ochrana před riziky

Přehled důležitých právních předpisů k rizikům a BOZP (dostupné v platném znění na webu Zákony pro lidi):

• zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů,
• zákon č. 309/2006 Sb., další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví, ve znění pozdějších předpisů,
• zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
• zákon č. 289/1995 Sb., o lese a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů,
• nařízení vlády č. 339/2017 Sb. o bližších požadavcích na způsob organizace práce a pracovních postupů při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru,
• nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů,
• nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí,
• nařízení vlády č. 375/2017 Sb., o vzhledu, umístění a provedení bezpečnostních značek a značení a zavedení signálů,
• nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, ve znění pozdějších předpisů,
• nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky,
• nařízení vlády č. 168/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky,
• nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí,
• nařízení vlády č. 390/2021 Sb., o bližších podmínkách poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků,
• vyhláška č. 48/1982 Sb., kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, ve znění pozdějších předpisů,
• vyhláška č. 180/2015 Sb., o pracích a pracovištích, které jsou zakázány těhotným zaměstnankyním, zaměstnankyním, které kojí, a zaměstnankyním-matkám do konce devátého měsíce po porodu, o pracích a pracovištích, které jsou zakázány mladistvým zaměstnancům, a o podmínkách, za nichž mohou mladiství zaměstnanci výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání (vyhláška o zakázaných pracích a pracovištích),
• další právní předpisy k BOZP viz např. učební materiál Právní předpisy BOZP,
• další právní předpisy k BOZP viz např.: Právní předpisy a normy.

Doporučené publikace na téma BOZP:

• Plnotextové publikace a informační materiály související s tematikou BOZP
• Bezpečnost práce (otázky a odpovědi)

Další publikace a zdroje na téma BOZP jsou dostupné z úvodní stránky tohoto webu.

Kdo je zaměstnavatel?

Zaměstnavatelem je fyzická nebo právnická osoba, pro kterou se jiná fyzická osoba zavázala k výkonu závislé práce v základním pracovněprávním vztahu.
Legální je uzavřít se zájemci o práci pracovněprávní vztah (pracovní smlouva, dohoda o provedení práce), jinak se dostanete do konfliktu se zákonem. Výjimku mohou mít za přesně daných podmínek rodinní příslušníci. Pracovněprávní vztah ale nikdy nevzniká mezi manžely a registrovanými partnery (viz § 318 zákoníku práce a § 700 a následující občanského zákoníku – stručná informace k práci rodinných příslušníků a dalšími rodinnými příslušníky viz Legální a nelegální formy výkonu práce členy rodiny).
Pro zaměstnavatele, kterým je OSVČ/živnostník, používáme v ČR také označení podnikatel.

Jak začít podnikat? Podívejte se na přehled potřebných kroků. Více k zahájení podnikání a vykonávání živnostenské/podnikatelské činnosti (obecné informace).

Požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci (BOZP) v pracovněprávních vztazích nalezne zaměstnavatel v zákoníku práce a v některých dalších předpisech (viz Přehled důležitých právních předpisů k rizikům a BOZP na konci této stránky).

Strukturované povinnosti zaměstnavatele vůči zaměstnancům z hlediska BOZP nabízí text dále. 

POŽADAVKY NA ZAJIŠTĚNÍ BEZPEČNOSTI A OCHRANY ZDRAVÍ PŘI PRÁCI V PRACOVNĚPRÁVNÍCH VZTAZÍCH

Základní povinnosti zaměstnavatele upravuje zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů) k jejich eliminaci a zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (zákon č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Text zákoníku práce v platném znění je dostupný na webu Zákony pro lidi.

Zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce (technická, organizační, výchovná a další rizika) s cílem předcházet vzniku pracovních úrazů, nemocí z povolání a jiných poškození zdraví z práce nebo je snižovat na minimum. Bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců zajišťuje za pomoci technických, organizačních, výchovných a dalších opatření (mj. školení BOZP, bezpečnostní značení, prostředky kolektivní ochrany zaměstnanců, osobní ochranné pracovní prostředky aj.).
Zaměstnavatel je také povinen kontrolovat dodržování zásad bezpečnosti práce. Kromě toho zaměstnavatel také zajišťuje seznámení OSVČ, zaměstnanců jiných/cizích zaměstnavatelů-právnických osob (zhotovitelů, dodavatelů, subdodavatelů, inspektorů práce a dalších osob, které se s jeho vědomím budou zdržovat na jeho pracovišti/pracovištích) s pracovištěm, pracovním prostředím a podmínkami a dále s možnými pracovními riziky a rizikovými faktory, které zaměstnance ohrožují. Seznámení provádí v případě, že se zaměstnanci jiných zaměstnavatelů budou vyskytovat na jejich pracovišti nebo s nimi budou plnit společně pracovní úkoly na jiných pracovištích. Seznámení návštěv provádí pouze v nezbytně nutném jednoduchém všeobecném rozsahu.

Další požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci v pracovněprávních vztazích vyplývají pro zaměstnavatele ze zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Text předpisu je dostupný na webu Zákony pro lidi.

Nevyhovující pracovní podmínky a nedodržení zásad bezpečné práce jsou častými příčinami vzniku pracovního úrazu. Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby pracoviště byla prostorově a konstrukčně uspořádaná a vybavená tak, aby pracovní podmínky pro zaměstnance z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci odpovídaly bezpečnostním a hygienickým požadavkům na pracovní prostředí a pracoviště, aby:

• prostory určené pro práci, chodby, schodiště a jiné komunikace měly stanovené rozměry a povrch a byly vybavené pro činnosti zde vykonávané,
• pracoviště byla osvětlená, pokud možno denním světlem, měla stanovené mikroklimatické podmínky, zejména pokud jde o objem vzduchu, větrání, vlhkost, teplotu a zásobování vodou,
• prostory pro osobní hygienu, převlékání, odkládání osobních věcí, odpočinek a stravování zaměstnanců měly stanovené rozměry, provedení a vybavení,
• únikové cesty, východy a dopravní komunikace k nim včetně přístupových cest byly stále volné,
• v prostorách uvedených v bodech výše byla zajištěná pravidelná údržba, úklid a čištění,
• pracoviště byla vybavená v rozsahu dohodnutém s příslušným poskytovatelem pracovnělékařských služeb prostředky pro poskytnutí první pomoci a prostředky pro přivolání poskytovatele zdravotnické záchranné služby.

Zaměstnavatel je povinen vytvářet zaměstnancům podmínky pro bezpečnou a zdravotně nezávadnou práci.

• vyhledávat, posuzovat a hodnotit rizika možného ohrožení a přijímat opatření k jejich eliminaci
• seznamovat zaměstnance s opatřeními proti rizikům
• při provozu strojů a zařízení dodržovat požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP)
• nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce a práce, jejichž náročnost neodpovídá jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti
• seznámit zaměstnance s právními a ostatními předpisy k zajištění BOZP, ověřovat jejich znalost a kontrolovat dodržování
• bezodkladně zjišťovat a odstraňovat příčiny pracovních úrazů a nemocí z povolání, vést jejich evidenci a oznamovat je příslušným orgánům
• provádět pravidelné kontroly a revize stavu technických zařízení
• zajišťovat, aby interní dokumentace obsahovala požadavky BOZP
• neposuzovat jako nesplnění povinností, jestliže zaměstnanec nevykonal práci ohrožující život nebo zdraví
• poskytovat bezplatně zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky (OOPP) a kontrolovat jejich používání
• zajistit koordinovaný postup pro zabezpečení BOZP v případě, že na jednom pracovišti plní úkoly zaměstnanci více zaměstnavatelů.

POŽADAVKY NA ZAJIŠTĚNÍ BEZPEČNOSTI A OCHRANY ZDRAVÍ PŘI PRÁCI PŘI ZPRACOVÁNÍ DŘEVA

Co se od zaměstnavatele očekává z pohledu BOZP při zpracování dřeva? Jak má podle právních předpisů přistupovat k BOZP a k rizikům práce a pracovního prostředí?

Rizikové faktory při zpracování dřeva

Při zpracování dřeva existuje celá řada rizikových faktorů, které mohou ohrozit zdraví a bezpečnost pracovníků. Hlavní rizikové faktory jsou rozdělené do několika kategorií:

Fyzikální rizika

• Hluk: Dřevoobráběcí stroje (pily, frézky, hoblovky) produkují vysokou hladinu hluku, což může vést k poškození sluchu.
• Vibrace: Práce s ručním nářadím může způsobit syndrom karpálního tunelu nebo jiné potíže s pohybovým aparátem.
• Prach: Dřevní prach je velmi jemný a může být nebezpečný při vdechování – způsobuje alergie, podráždění dýchacích cest a může mít karcinogenní účinky (zejména prach z tvrdého dřeva). Další nebezpečnou vlastností prachu je jeho výbušnost a hořlavost.
• Elektřina: Riziko představují poškozené šňůry el. kabelů, porucha stroje (el. zkrat) a statická elektřina.

Mechanická rizika

• Poranění ostrými nástroji: Riziko řezných a tržných poranění (kotoučové pily, pásové pily, dláta, nože apod.).
• Zachycení pohyblivými částmi strojů: Práce s nedostatečně zajištěnými stroji může vést k úrazům (např. zachycení oděvu nebo vlasů).
• Pád materiálu: Manipulace s těžkým nebo špatně uloženým materiálem může vést k úrazům.

Chemická a požární rizika

• Chemické látky: Při moření, lakování a lepení se používají chemikálie (formaldehyd, rozpouštědla), které mohou být toxické a karcinogenní.
• Výbušnost: Dřevní prach může způsobit výbuch při dostatečné koncentraci a přítomnosti jiskry. Následkem výbuchu dřevního prachu může dojít k požáru.
• Požáry: Dřevo a dřevní prach jsou hořlavé materiály a představují trvalé riziko požáru, dřevní prach může dokonce samovolně vzplanout, je-li jeho vrstva vyšší než 1 mm. Zdrojem požáru mohou být dále elektřina a statická elektřina.

Psychosociální a ergonomická rizika

• Jednotvárná nebo monotónní práce: Dlouhodobá práce u stroje může vést k únavě a snížení pozornosti, což zvyšuje riziko úrazu.
• Nadměrná fyzická zátěž: Zvedání těžkých kusů dřeva nebo dlouhodobé stání může vést k muskuloskeletálním poruchám (bolesti zad, kloubů).

Příklady rizik při zpracování dřeva viz též část Pracovní rizika

Požadavky na pracoviště a pracovní prostředí

Desatero bezpečné práce při obrábění dřeva

Bezpečnostní zásady při manipulaci, skladování a odvozu dříví

Bezpečnostní zásady při soustřeďování dříví

Nebezpečí výbuchu hořlavého prachu při zpracování dřeva

Příklady ochrany pracovníků při zpracování dřeva viz též část  Ochrana před riziky

PŘEDCHÁZENÍ OHROŽENÍ ZDRAVÍ A ŽIVOTA ZAMĚSTNANCŮ
(opatření k předcházení vzniku pracovních úrazů, nemocí z povolání a jiných poškození zdraví z práce nebo jejich snížení na minimum)

Prevence rizik

Zaměstnavatel je povinen soustavně vyhledávat nebezpečí, zjišťovat jejich příčiny a zdroje a hodnotit rizika.
Prevencí rizik se rozumí všechna opatření vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a z opatření zaměstnavatele, která mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat je nebo minimalizovat působení neodstranitelných rizik. Může se jednat o organizační, technická a jiná opatření na ochranu zaměstnanců. K těmto opatřením patří především  tzv. kolektivní ochrana (viz dále) a další organizační, technická a jiná opatření k prevenci rizik (školení BOZP, režim práce a odpočinku, bezpečnostní značení, revize vyhrazených technických a jiných zařízení, údržba strojů a nástrojů, přidělování OOPP apod.).

Zajišťování úkolů v prevenci rizik se odvíjí od počtu zaměstnanců:

• do 25 zaměstnanců je může zajišťovat sám zaměstnavatel, má-li k tomu patřičné znalosti, které odpovídají požadavkům zkoušky z odborné způsobilosti podle § 10 odst. 1 v rozsahu odpovídajícím odbornému nebo profesnímu zaměření činnosti zaměstnavatele,
• 26–500 zaměstnanců zajišťuje úkoly v prevenci rizik sám zaměstnavatel (když je k tomu odborně způsobilý), nebo s pomocí dvou nebo více odborně způsobilých osob (mohou to být zaměstnanci nebo externisté, vždy však držitelé osvědčení o vykonání zkoušky z odborné způsobilosti v prevenci rizik),
• nad 500 zaměstnanců zajišťuje zaměstnavatel úkoly v prevenci rizik vždy za pomoci jedné nebo více odborně způsobilých osob (mohou to být zaměstnanci nebo externisté, vždy však držitelé osvědčení o vykonání zkoušky z odborné způsobilosti v prevenci rizik).

Přehled obvyklých rizik při provádění prací v lese a na pracovištích obdobného charakteru viz část Pracovní rizika.

Školení BOZP

Zaměstnavatelé jsou povinní zajistit všem zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP a další informace a pokyny k BOZP. V pracovněprávních vztazích se pro ně vžilo označení školení BOZP. Není přitom určující, kolik zaměstnavatel zaměstnává zaměstnanců, protože tato povinnost se vztahuje na každého zaměstnavatele, i kdyby měl pouze jednoho zaměstnance.
Odpovídající informace a pokyny o BOZP je zaměstnavatel povinný zajistit i pro dočasně přidělené zaměstnance agenturami práce a pro osoby, které budou na jeho pracovišti dočasně pracovat (subdodavatelské práce, provádění služeb apod.).
Školení a informování zaměstnanců o BOZP musí mít návaznost na rizika a opatření vyplývající z charakteru pracovišť, z používaných zařízení a činností vykonávaných zaměstnanci. Způsob a formu školení BOZP vždy určuje zaměstnavatel. Společně s relevancí obsahu školení a jeho dostatečnosti je zásadní jeho průkaznost.

Školení a informování zaměstnance o BOZP se uskutečňuje:

• při nástupu do práce (vstupní školení),
• pravidelně (perioda pro opakování školení o BOZP není právními předpisy stanovená, v praxi je doporučované školení o BOZP opakovat cca 1krát za 2 roky),
• průběžně při změnách pracovních podmínek (pracovní zařazení, druh práce, nové technologie apod.),
• mimořádně – po mimořádných událostech – haváriích, závažných pracovních úrazech, zásadní změně legislativy nebo při významných organizačních, technických nebo technologických změnách,
• pro vybrané pracovní činnosti a pro obsluhu zařízení, která představují zvýšenou míru ohrožení života a zdraví (školení a jeho periodicitu stanovují příslušné právní předpisy nebo je školení doporučené v zájmu ochrany bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců) – např. školení obsluh řetězových, motorových pil, školení obsluh křovinořezů, školení zaměstnanců pro práci ve výškách, školení řidičů apod.

Kategorizace prací

V souladu s příslušnými právními předpisy provádí zaměstnavatel kategorizaci prací. Zaměstnance zařazuje do čtyř kategorií podle rizikovosti práce, kterou mají vykonávat, a podle míry výskytu faktorů, které mohou ovlivnit jejich zdraví. Povinnost kategorizace prací je daná § 37, ze zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů (vč. vyhlášky č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli, ve znění pozdějších předpisů). Bližší návod, jak přistoupit ke kategorizaci prací a jak ji provádět, poskytuje toto sdělení.

Zdravotní způsobilost zaměstnanců

Zaměstnavatel smí zaměstnat jen zdravotně způsobilého zaměstnance. Podle § 103 odst. 1 písm. a) zákoníku práce je zaměstnavateli uložená povinnost nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho zdravotní způsobilosti. Za tím účelem jej v zákonem stanovených intervalech a v souladu s dalšími požadavky práva (zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů – hlava čtvrtá, díl druhý) vysílá na pracovnělékařské prohlídky:

• vstupní prohlídku,
• periodickou prohlídku,
• mimořádnou prohlídku,
• výstupní prohlídku,
• následnou prohlídku.

Poznámka:
Pro pracovnělékařské prohlídky je závazná vyhláška č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče). Vstupní lékařské prohlídky jsou po novelizaci jmenované vyhlášky (vyhláškou č. 452/2022 Sb.) nadále povinné pro všechny zaměstnance, bez ohledu na zařazení do kategorií - kategorizace prací viz odstavec výše. Provádění a termíny periodických zdravotních prohlídek (periodicita je dána podle kategorie práce, do které byl zaměstnanec zaměstnavatelem zařazen, aby bylo zajištěné, že vykonává práci, ke které je stále zdravotně způsobilý).
S účinností od 1. 1. 2023 zrušila vyhláška č. 452/2022 Sb. provádění povinných periodických pracovnělékařských prohlídek v 1. a 2. kategorii práce. Vzhledem k rozporu tohoto ustanovení se zákoníkem práce doporučují odborníci řídit se při provádění periodických prohlídek zaměstnanců původními pravidly, které lépe souzní s povinností zaměstnavatele chránit zdraví zaměstnance.

Bezpečnostní značky, značení a signály

Na pracovištích, na kterých jsou vykonávané práce, při nichž může dojít k poškození zdraví, je zaměstnavatel povinný umístit bezpečnostní značky a značení a zavést signály, které poskytují informace nebo instrukce týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a seznámit s nimi zaměstnance. Bezpečnostní značky, značení a signály mohou být zejména obrazové, zvukové nebo světelné. Vzhled, umístění a provedení bezpečnostních značek a značení a zavedení signálů stanoví příslušný právní předpis (nařízení vlády č. 375/2017 Sb., o vzhledu, umístění a provedení bezpečnostních značek a značení a zavedení signálů).

Prostředky kolektivní ochrany zaměstnanců

Kolektivní ochranou se rozumí prostředky, zejména technického, technologického nebo organizačního charakteru, zajišťující bezpečné pracovní podmínky více zaměstnancům společně. Při přijímání a provádění technických, organizačních a jiných opatření k prevenci rizik podle zákoníku práce musí zaměstnavatel přednostně uplatňovat prostředky kolektivní ochrany před riziky oproti prostředkům osobní ochrany. Kolektivní ochrana poskytuje účinnější ochranu než ochrana osobní, chrání všechny pracovníky a umožňuje jim bezpečnou práci a bezpečnější pohyb v místě práce.

Opatření kolektivní ochrany pro pracoviště, kde probíhá zpracování/opracování dřeva vyplývají především z rizik jako jsou prašnost, hluk, riziko výbuchu dřevního prachu, riziko hořlavých par a plynů v ovzduší a riziko vzniku požáru. Příklady kolektivní ochrany pro pracoviště, kde probíhá zpracování/opracování dřeva, viz část Ochrana před riziky.

Osobní ochranné pracovní prostředky (OOPP) a další prostředky ochrany zaměstnanců

Pokud není možné rizika na pracovišti odstranit nebo dostatečně omezit prostředky kolektivní ochrany nebo opatřeními v oblasti organizace práce, je zaměstnavatel povinný poskytnout zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky.
OOPP jsou prostředky, jejichž používáním se zaměstnanci chrání před riziky, která by mohla ohrozit jejich život, bezpečnost nebo zdraví při práci (mechanická rizika, hluk, prach, chemické látky apod.).
Zaměstnancům lze poskytovat jen ty OOPP, jež jsou schválené a vedené jako ochranné prostředky (pouze výrobky označené značkou shody „CE“). Poskytování OOPP proto souvisí s úkolem vyhledávat a hodnotit rizika na pracovišti – viz též část Pracovní rizika. OOPP nesmí bránit zaměstnanci ve výkonu práce, nesmí ohrožovat jejich zdraví. Zaměstnavatel je povinný udržovat osobní ochranné pracovní prostředky v použivatelném stavu a kontrolovat jejich používání.

Příklady prostředků osobní ochrany (s přihlédnutím k práci při zpracování dřeva): ochranná přilba integrující též ochranu obličeje, očí a sluchu, příp. i ochranu dýchadel; samostatné prostředky na ochranu dýchacích orgánů (filtry, masky, polomasky); ochranná obuv (zejm. protiprořezová obuv); ochranné brýle; ochranný štít; ochranné rukavice (pouze v oprávněných případech; u osob pracujících s přenosnými řetězovými motorovými pilami nebo s jiným vibrujícím ručním nářadím jsou vhodné antivibrační rukavice); zátkové nebo mušlové chrániče sluchu; prostředky k prevenci pádů při práci ve výškách; bederní pásy – protektory; ochranný oděv/oblek; reflexní vesta. Více k osobní ochraně zaměstnanců před riziky při zpracování dřeva viz část Ochrana před riziky.

Za podmínek stanovených provádějícím předpisem k zákoníku práce poskytuje zaměstnavatel zaměstnancům také ochranné nápoje. Zaměstnanci, který přichází do styku s látkami, jež mohou způsobit podráždění pokožky nebo znečištění zaměstnance, poskytne zaměstnavatel podle druhu látky mycí a čisticí prostředky, případně regenerační krémy a masti.

Ochranu zaměstnance před riziky představují také bezpečnostní přestávky při zátěži teplem a bezpečnostní přestávky při zátěži chladem.

Přehled důležitých právních předpisů k rizikům a BOZP (dostupné v platném znění na webu Zákony pro lidi):

• zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů,
• zákon č. 309/2006 Sb., další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví, ve znění pozdějších předpisů,
• zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
• nařízení vlády č. 339/2017 Sb. o bližších požadavcích na způsob organizace práce a pracovních postupů při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru,
• nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů,
• nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí,
• nařízení vlády č. 375/2017 Sb., o vzhledu, umístění a provedení bezpečnostních značek a značení a zavedení signálů,
• nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, ve znění pozdějších předpisů,
• nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky,
• nařízení vlády č. 168/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky,
• nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí,
• nařízení vlády č. 390/2021 Sb., o bližších podmínkách poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků,
• vyhláška č. 48/1982 Sb., kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, ve znění pozdějších předpisů,
• vyhláška č. 180/2015 Sb., o pracích a pracovištích, které jsou zakázány těhotným zaměstnankyním, zaměstnankyním, které kojí, a zaměstnankyním-matkám do konce devátého měsíce po porodu, o pracích a pracovištích, které jsou zakázány mladistvým zaměstnancům, a o podmínkách, za nichž mohou mladiství zaměstnanci výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání (vyhláška o zakázaných pracích a pracovištích),
• další právní předpisy k BOZP viz např. učební materiál Právní předpisy BOZP,
• další právní předpisy k BOZP viz např.: Právní předpisy a normy.

Doporučené publikace a články na téma BOZP: 

• Plnotextové publikace a informační materiály související s tematikou BOZP
• Bezpečnost práce (Otázky a odpovědi)

Další publikace a zdroje na téma BOZP jsou dostupné z úvodní stránky tohoto webu.